Tvorba webových stránek a eShopůZaložit webové stránkyZaložit e-shop
aktualizováno: 04.01.2017 17:53:23 

Historie létání v Jeseníkách

pod Biskupskou kupou
Plachtění v Arnoldsdorfu
 

    Jesenicko je kraj, pro který je charakteristické, že jedna část jeho historie končí v roce 1945 a po té začíná historie jiná. Proto je velmi obtížné dohledávat důkazy o událostech právě před rokem 1945, zvláště v tak specifické činnosti, jako je létání. O to víc nás těší, že jsme získali od odsunutých německých obyvatel článek sestavený z jejich vzpomínek na svůj rodný kraj. Konkrétně jde sice o krajinu na území dnešního Polska v těsné blízkosti české hranice, kterou stihl podobný osud, jako příhraniční oblasti v ČR, ale v souvislosti s létáním ho považujeme za jedno z velmi významných míst našeho kraje.
Důležitým plachtařským terénem byl severní svah Biskupské kupy (německy Bischofskoppe). Pod svahem leží obec Jarnoltówek, tehdy Arnoldsdorf. Na severovýchodním okraji obce se nachází Gora Krzyzowa o nadm. výšce
427 m
, tedy v článku popisovaný Kreuzberg (česky Křížový vrch), na jehož úpatí bylo vybudováno plachtařské letiště.

                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                   

      „Můj bratr Erwin a můj otec viděli počátkem 30. let, jak nějaký letecký instruktor se svým „aparátem“ odstartoval nahoře na kopci. Přistál na Kreuzbergu.“
Tenhle výrok Arnoldsdorfského Alfonse Dittmanna  z 21.10.2002 patří k málu ústních podání, která poukazují na to, že místní obyvatelé měli sice povědomost o letovém provozu na Kreuzbergu, ale kvůli své vlastní těžké práci v zemědělství nebo jako dělníci v průmyslu sousedních obcí se nijak zvlášť intenzivně o dění na Kreuzbergu nestarali.
Z hlediska historického vývoje se přitom ukázalo, že jejich vesnice stála cca od roku 1930 po začátek 40. let na počátku pozoruhodného rozvoje plachtění. Provoz na Kreuzbergu byl zahájen ještě před uchopením moci nacisty v roce 1933. Tehdy učitel Böbel z Neustadtu/OS (dnes Prudnik) z „Deutscher Luftsportverband“ (Německý sportovně-letecký svaz)  kolem r. 1930 s mladými nadšenci pro letecké modely stavěli první letuschopné mašinky, se kterými na Kreuzbergu zkoušeli vzlétnout.
          V té době přibývalo 16 až 18-tiletých chlapců z okolí Neisse (Nysy) i z okresu Neustadt/OS (OS = Oberschlesien, tedy Horní Slezsko -pozn.překladatele), kteří se učili plachtění, většinou v kurzech během velkých prázdnin. Dokonce byla na Arnoldsdorfském Kreuzbergu vyškolena v r. 1941 jedna dívčí letecká skupina z Neustadtu/OS. Z těch asi 6 děvčat některá dodnes známá jména: Eva Aust, nar. 1922, sestra plachtařského instruktora Austa; Christa Preis, nar. kolem r. 1924/25, která pocházela rovněž z Neustadtu/OS.
Už při prvních pokusech bylo zjištěno, jakým způsobem využívat stoupání při západním větru v terénu obou přilehlých kopců a nedalekého kamenolomu.

„100 m vlevo od údolí býval klesák, muselo se dávat pozor a včas udělat zatáčku, když se chtělo uletět tak zvanou „B“ zkoušku“, vysvětluje Alfred Fietz v jednom interview 2002 .

 
Na startu s Grunau 9                                                                                             G9 za letu 
Instruktor Scherl kontroluje zapnutí lana
 
          Výcvik, zvláště pro začátečníky k získání zkoušky „A“, prováděli převážně instruktoři Hans Aust, Tolan Scherl a Hans Schubert. Ten také 22.1.1932 provedl s prvním kluzákem plachtařského spolku z Ziegenhals (Glucholazy ) úplně první let. Kluzák, postavený Johanem Matuschkem z Beuthenu (dnes Bytom) a bývalým válečným pilotem Josefem Christem, byl nejprve vystaven ve městě. První start z Bischofskoppe (Biskupská kupa), z  místa jen kousek pod strážní rozhlednou císaře Franze Josepha, provedl ve sněhu v listopadu 1932 rovněž instruktor Hans Schubert. (V roce 2002 bylo vydáno pamětní razítko k 70. výročí této události, které je dodnes k vidění na rozhledně Biskupská kupa a jehož autorem je pan Josef Šmoldas ze Zlatých Hor).

V paměti Arnoldsdorfských zůstal také jeden úžasný let instruktora Scherla z roku 1938, který s Grunau Baby odstartoval z Biskupské kupy a vydržel dlouho ve vzduchu nad Arnoldsdorfem. Kluzák se pak po přistání rozebral a vyvlekl zpět na místo startu kousek pod rozhlednou. Jeho let nadšeně a s obdivem sledovali žáci Arnoldsdorfské školy, kteří s dovolením učitele Streibela směli přistoupit k oknu, takže z jejich řad se později také přihlásili zájemci o plachtění. K nim patřili: Hans Berger, Helmut Blicke, Richard Grundei, Helmut Neugebauer, Just Neugebauer, Karl Weber, Hans Weber, Richard Heidenreich, Emil Weissbrich.


Na Kreuzbergu r. 1938

      S přibývající plachtařskou činností na Kreuzbergu, kterého využívaly jak skupiny Flieger-Hitlerjugend z Neustadtu, tak i z Ziegenhals popř. Neisse, byl provoz uspořádán tak, že na kopci existovala dvě startoviště:
a) Neustadt a okolí - prováděli výcvik na Arnoldsdorfské straně kopce,
b) Neisse a Ziegenhals - zůstávali většinou na straně kamenolomu.
Povolení k účasti v kurzech nebo k přenocování v místnostech v 1.poschodí hostince „Alte Brauerei“ („Starý pivovar“) v centru Arnoldsdorfu, provozovaném rodinou Hanse Bergera, vydával místní výbor Neustadtské organizace Hitlerjugend.

    Jeden z pamětníků si vzpomíná, jak v průběhu jednoho takového kurzu od 31.3. do 10.4.1942 ve „Starém pivovaru“, když syn hostinského Hans právě ukládal nějaké letecké pomůcky, stěžoval si mladý účastník Gerhard Apelt, jak je pracné neustále tahat školní kluzák nahoru na svah. Vysvětloval také, že když se účastníku po četných cvičných letech „podařil jeden minutový přímý let“, měl právo nosit plachtařský odznak s jedním rackem. Zkouška B pro odznak se dvěma racky byla stanovena jako 5 letů v zatáčkách (kroužení) trvajících déle než 1 minutu. Kluzák musel být odstartován pomocí gumy bezprostředně od křížku na kopci, aby délka a úhel vzletu takový let umožnily. Podmínky pro získání „Stříbrného C“ byly podstatně obtížnější: let v trvání 5 hodin,
50 km přelet a 1000 m převýšení nad místem startu (platí dodnes). Tyto podmínky se plnily na Grunau (dnes Jeźow) v Riesengebirge (Krkonoše) nebo na Annabergu (Anenský vrch).
    Síla vlečného lana pro start závisela na tom, jak daleko, při jakém větru a s jakým zatížením se mělo letět. Byla různá lana o 600 pramenech, 800 pramenech a 1000 pramenech, přičemž nejsilnější lano se používalo především na Kreuzbergu při zkoušce B.

    Podle informací od A. Fietze proběhlo při jednom kurzu pro začátečníky až cca 70 startů denně, pokročilí provedli asi 16 – 20 startů. Kdo obstál při zkoušce A, absolvoval v táboře na úpatí Kreuzbergu nebo v hospodě „Starý pivovar“ ještě zábavný rituál. Sehnutý zkoušený byl střídavě tlučen kolegy do zadku tak dlouho, až uhádl, kdo mu právě nadělil. Potom nastala všeobecná rozjařená oslava, zpívalo se a často hvízdalo z okna ven na kolemjdoucí děvčata. Jedna rodačka z Arnoldsdorfu, Hildegard Boldtová, rozená Neugebauerová, si ještě pamatuje plachtařskou píseň ze své domoviny:

„Zwei Verliebte küssten sich,
die ganze Woche, ´s war fürchterlich.

Der Pastor schlägt die Bibel zu,

trallallalala,

heut´ist Sonntagsruh,

heut´gibt es nichts,

trallallalala.

Nun heißt es: Ausziehen! – Laufen! – Los!

Wo bleibt die Sonntagsruhe bloß ?“

V roce 1942 už existoval pro tahání kluzáků nahoru na start naviják, poháněný motorem z auta.
Pod Kreuzbergem často stávala Arnoldsdorfská mládež a sledovala provoz, který nebyl bezpečný, když jim začátečníci létali nad hlavami v malých výškách a dosti často přistávali na přilehlých polích a zahradách. V takových případech bylo od mladých leteckých aspirantů slyšet z jejich kluzáků zoufalé volání: „Pryč odsud!“ nebo „Uvolnit místo!“ a často docházelo k nouzovým přistáním a způsobením škody, např. dvakrát v blízkosti
Hirschhofu (Jelení dvůr) u české hranice. Zlomená chodidla nebo celé nohy nebyly vzhledem k jednoduché konstrukci prvních kluzáků žádnou vzácností.

Plachtařský terén na Kreuzbergu. Uprostřed hangár, vlevo místní část "Zadní ulice"

Na letišti na úpatí Kreuzbergu postavili Arnoldsdorfští  - podle všeho na objednávku Neustadtských a Neisserských plachtařů - v letech 1935/36 hangár na ukládání jejich letadel. Byl sice za války během náletu v roce 1942 silně poškozen, ale později byl - i když nouzově - znovu opraven. Až do své definitivní celkové zkázy cca v roce 1960 sloužil Polákům jako stanoviště mlátiček, které byly k dispozici všem obyvatelům celého okolí. „Gumicuková“ lana byla v krizovém roce 1945 místními obyvateli rozřezána a použita k soukromým účelům.
      Plachtařská škola Kreuzberg se sídlem v Arnoldsdorfu neměla v tomto kraji obdoby a je škoda, že vybudované prostory ani praktické zkušenosti nebyly dále využity a plachtění si zde nenašlo v následující době míru a v místních poměrech své opodstatnění, aby se mohlo dále rozvíjet.

    Kreuzberg byl díky své severozápadní poloze a ustavičnému protivětru také dobře využitelný pro letecké modelářství, organizované ve školách nebo kroužcích mladých ze sousedních obcí. Traduje se, že jeden z modelů, který nesl jméno „Malá směrovka“, létal krásně a tiše ve výšce asi 2 minuty a pak se vydal směrem na „Wildgrundtal„, přeletěl tamější zalesněný kopec (Arnoldsdorfskými nazývaný „Letní svah“) a nakonec přistál až u sanatoria „Bergfried“ (pravděpodobně v obci Bolkowice - pozn. překladatele).

 
                      Pohled na dnešní Jarnoltówek z Biskupské kupy (foto P.Pavlíček)          Satelitní snímek 

Dürr-Kunzendorf (dnes Konradów)

    Letový provoz na Kreuzbergu byl v roce 1942 tak silný, jistě také zásluhou cizích zájemců z Dolního Slezska, že byla zřízena v Dürr-Kunzendorfu v domově mládeže jakási přidružená plachtařská škola, kde probíhaly vždy po 2 týdnech A-kurzy pro cca 20 – 30 uchazečů. Většinou se hlásili 16 – 17-tiletí chlapci v souvislosti s dobrovolným výcvikem pro Luftwaffe; mnoho z nich položilo své mladé životy o něco později ve vzdušném boji.
        Rodačka z Arnoldsdorfu Hilde Neugebauerová jako očitý svědek podala informaci o letecké přehlídce v roce 1930, ještě před začátkem plachtění na Kreuzbergu, která se konala na území Dürrkunzendorfského obvodu u polní stodoly za mokřinami směrem na Ziegenhals. Nějaký dvouplošník zde prováděl leteckou akrobacii a také byl předveden seskok padákem z letadla, tehdy naprostá senzace. Parašutista měl jiný padák, než se dnes běžně používají, a také byl po seskoku viditelně omráčený.

Tento letecký den byl pro občany z okolních vesnic bezpochyby velkou událostí a nevídanou atrakcí. „Pro diváky z okolních vesnic byly nachystány stánky se zmrzlinou, nápoji a jiným občerstvením i zábavou“, doplňuje a potvrzuje Georg Grüttner z Dürr-Kunzendorfu.

Společně s letištěm Neisse – Stephansdorf (dříve vojenské cvičiště), které zahájilo provoz 30.6.1927 s příchodem jednoplošníku firmy Junkers typu F-13 a otevřením letecké linky Neisse – Hirschberg (Nysa - Jelenia Góra), se tehdy jevily startovací a přistávací možnosti u Dürr-Kunzendorfu a na Arnoldsdorfském Kreuzbergu jako velice slibný začátek pro vybudování letišť.

Původní německý článek napsal Julius Graw a vyšel v časopise „Neisser Heimatsblatt“ č. 241 a 242, který vydává "Spolek rodáků z Nysy a okolí" v německém Hildesheim; upozornili na něj polští kolegové p. Piotr Chrobak z Glucholaz a Andrzej Gab z Opole. Volně přeložila a upravila Jiřina Ivanová.

Související literatura:
J. Graw: Brauchtum an der Bischofskoppe
J. Graw: Arnoldsdorf / Kreiss Neisse

                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                   

Několik skvělých fotografií z archivu pana Josefa Šmoldase ze Zlatých Hor, samozřejmě s velkým poděkováním:






Unikátní fotografie pocházejí ze sbírky R. Grittnera ze Skřivánkova a je na nich zachycen výcvikový kluzák  SG 38.

                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                   

Jak vypadá Arnoldsdorf dnes ?

Malá fotoreportáž z Jarnoltówku dnešních dnů je k dispozici zde (soubor pdf 6763 kB).

                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                 

Historické mapy:

   
                Slezsko 1914                                                                   ČSR 1935                                              Protektorát Čechy a Morava 1941

TOPlist